LCD TV

LCD televize jsou nástupci CRT televizí, které už v době nástupu LCD byly na pokraji svých technologických možností. CRT televize nebyly schopny zobrazit vyšší rozlišení a větší úhlopříčky by znamenaly neúměrnou hloubku televize. Někteří výrobci televizí (např. LG) se snažili vymyslet CRT obrazovky s menší hloubkou, ale i tak jejich hmotnost a rozměry nemohli novým LCD televizím konkurovat. Proto jsme se s klasickými televizory s vakuovou baňkou rozloučili a v obývacích pokojích je začali nahrazovat ploché a lehčí LCD televize.

Výhody LCD televizí

Hlavní výhodou nových LCD televizí je hlavně malá hloubka – od těch nejtenčích 4 centimetrových až po 15 centimetrové. Vyrábějí se ve velkých úhlopříčkách a kvalita obrazu přitom nijak netrpí.

Jak funguje LCD televize?

Schéma modrého buňky jednoho pixelu (tedy 1/3 obrazovkového bodu)

V každé LCD televizi jsou úplně vzadu zářivky, které pokud možno rovnoměrně (aby nevznikaly fleky a plochy s nižší intenzitou) osvětlují dva skleněné panely, mezi nimiž jsou umístěny dva filtry – vertikální a horizontální a mezi těmi jsou ještě tekuté krystaly.

Každý bod (pixel), ze kterých se obrazovka skládá, je tvořen několika krystaly. Pokud nejsou tekuté krystaly pod elektrickým proudem, brání světlu v prostoupení ven z televize, ale jakmile na tekutý krystal přivedeme proud, tak se otočí a umožní tak světlu projít mezi filtry na barevný filtr a ven z obrazovky.

Krystaly se po přivedení elektrického impulzu nezorientují jedním směrem ihned a vzniká tak prodleva, stejně tak když napětí vypneme, chvíli trvá, než se krystaly vrátí do původní polohy. Této prodlevě se říká reakční doba, a pokud je dlouhá, pak se při rychlých scénách na televizi objevují duchové a obraz je jakoby rozmazaný.

Barev se dosahuje barevným filtrem, který je v televizi úplně vpředu a každá buňka složená z několika tekutých krystalů osvětluje malou oblast jedné ze tří základních barev (RGB – RED / červená, GREEN /zelená, BLUE/modrá), ze kterých se skládá jeden obrazovkový bod. Kombinací těchto tří barev různé intenzity je pak možno vytvořit miliony barev.

Velkým neduhem LCD televizí je, že i uzavřené body propouští světlo a proto není černá barva úplně černá ale spíše velmi tmavě šedá. Výrobci se toto snaží vylepšit a zvyšují proto kontrast, tedy poměr mezi plně „rozsvíceným a úplně zhasnutým bodem, například 10 000:1.

LCD televizor má prakticky stále stejnou spotřebu, protože zadní světlovodivý panel svítí neustále stejně intenzivně a energie potřebná na funkci kapalných krystalů je zanedbatelná. Takže jde spíše o neduh plazmových televizorů. Tím, že se ale používají účinnější náplně do plynových buněk a účinnější elektronika, spotřeba elektrické energie nových plazmových televizorů klesá.

Odlišnosti mezi technologiemi LCD panelů používaných v LCD televizích (platí i pro LED televize)

TN technologie

Neduhy TN panelů:

Při velkém pozorovacím úhlu zespoda monitor výrazně tmavne a barvy přechází do inverze, pohled shora má za následek naopak zesvětlání obrazu). Horizontální směr je dnes už velmi dobrý, barvy ale ze stran výrazně žloutnou. Jas a kontrast výrazně klesá. TN panely obvykle dokáží zobrazit pouze 262 144 barev. Mrtvý pixel svítí! U LCD televizí se již tato technologie v současnosti nevyskytuje.

Technologie MVA/PVA

Technologie IPS